Drop

Drop

31. května 2010 v 0:10 | ver.i.nka
See? He´s alive. Human won´t die that easily…

Drop poster
Drop byl film, na který jsem se těšila, jak feťák na svou dávku. Viňte člověka, co má úchylku na delikventy v akci a Hirokiho Narimiyu. Ačkoliv byl film v kinech k vidění již loni v březnu, titulky se zjevily, až teď. Téměř po roce. A to byl moment, kdy všechny povinnosti šly stranou a já si s lehce špinavým svědomím rozhodla tuhle bláznovinu užít.

Hiroshi Shinanogawa strávil asi příliš časů čtením mangy a svůj otakismus dorazil do extrémního stádia. Chlapec z prestižní soukromé střední školy se po vzoru svého hrdiny z mangy Be-Bop High School rozhodne prásknout se vším a přestoupit na státní školu. A to s jediným úmyslem - stát se právoplatným členem gangu. To, že jeho představy a realita se jako obvykle liší, není překvapující. Nehledě na to, že odvahy a bojechtivosti/schopnosti taky moc nepobral. Ale držka mu mele, a to někdy stačí.

Takže se nikdo nediví, když si ho hned první dni vyhmátne místní boss a jeho poskoci, přes tu držku mu dají, ale posléze ho v nějakém okouzlení alias pomatení smyslů vezmou mezi sebe. Takže násilím poměrně nepoznamenaný Hiroshi se zařadí po bok týpka, co trpí kleptomanií, permanentního alkoholika (co jiného ta nonstop flaška v ruce mohla znamenat) a bosse Tatsuyu, což je psychopat, jehož náplní života je nakopávat lidem prdel. A Hiroshi místo toho, aby posbíral zbytky rozumu a urychleně se vrátil, kam patří, s nimi zůstane. A učí se s nimi i za ně bojovat, dostávat se do průserů, trochu i tu hodnotu přátelství a bla bla.

Hiroshi & Tatsuya
Drop je docela zajímavý mix Crows Zero a Gokusenu. Abych vlastně řekla pravdu, tak mezi nimi tvoří takový hezký střed. Profesor typu Yankumi chybí (Jaysus budiž pochválen), nedýchá z toho ten nechutný moralistický podtext, který jsem po jisté době sledování Gokusenu měla problém ustát, a který ani krásní herci nezachránili. Rvačky jsou naopak vcelku realistické, byť kalibru CZ nedosahují. Ale to není nic, co by nešlo v pohodě přejít. Krev je fajn, ale příběh je občas ta lepší varianta. Ten se soustřeďuje (kromě bitek) hlavně na samotného Hiroshi a vývoj a adaptaci jeho charakteru.

Kromě delikventského prvku mě k tomuhle filmu přitáhlo jedno jméno, no možná vlastně dvě. Řekněme, že Narimiya Hiroki je jméno, které je obvykle zárukou kvality. Nehledě na to, že pro něho mám opravdu slabost. Nicméně v Drop se zjevil právě jako jedna z hlavních postav Hideshi, a zase jednou dokázal, že tenhle typ rolí je mu psaný na míru. Trošku bláznivý, hodně ukecaný, s dokonalou mimikou. Sekundoval mu Hiro Mizushima jakožto boss gangu Tatsuya. Nebijte mě, ale Hiro je ikemen (tím nechci říct, že Hiroki není). A ikemen jakožto takový je souzen do rolí princů ochranářů a rozkošných typků. Ne do rolí, kde kope do lidí, nadává lidem, je hrubý a je vlastně naprostý opak všeho v čem jsem ho zatím viděla. Ne, že by to nezahrál dobře. Ale prostě mi tam tak zcela neseděl.

Gang
Ve filmu se ale objeví více známých tváří. Jednak v samotné skupině kolem dvou hlavních herců, ale i v roli jejich nepřátel. Příkladem budiž Yusuke Kamiji, který si předtím zahrál třeba v Crows Zeru nebo Rookies, ale i v prvním Gokusenu. Nebo Kazuki Namioka, který se objevil v Crows Zero II.

Verdikt? Drop je rozhodně příjemná oddychovka - na období zkouškového naprosto ideální. Není třeba využívat šedou kůru mozkovou, aby byl pochopen děj a pobaví. A ne, není to černý humor, jak v CZ, ale naopak takový ten příjemný středoškolský humor typu Gokusenu. Vzhledem k tomu, že je to film, se nestíhá opakovat a vykrádat sám sebe. Navíc je tam opravdu pár scén, které mě poslaly dolů ze židle. Plus kvalitní herecké obsazení. Plus výborný soundtrack. I ta trocha romantiky se tam najde. Já říkám jo, omrkněte to.
 
 

Reklama