Květen 2011

Just to let you know...

20. května 2011 v 12:03 | ver.i.nka |  Behind My Eyes...
Nebudu začínat obvyklým - "ne, ještě jsem neumřela", ani "nestíhám nic", byť je to pravda :D Ale podám Vám živý, skoro živý, důkaz. Proč vás všechny neoblažuju svými bezpochyby úchvatnými názory, pohledy do zákulisí asijských dramat, či jen občasnými výkřiky hrůzy/nadšení. Seznamte se - moje pot a krev (na slzy nedošlo, až tak jsem to neprožívala...), moje bakalářská práce

Charles Stross - Vládcové obchodu

11. května 2011 v 23:31 | ver.i.nka |  Co se jinam nevešlo...
Představte si, že žijete vcelku normální život poměrně úspěšné americké novinářky. Tedy natolik normální život jako mohou novinářky v třiceti po potratu, rozvodu, s rodiči bývalými radikálními aktivisty a story vašeho života na krku, mít. Objev hodný Pulitzera je sice úžasný, pokud s ním ale nemáte v úmyslu šlápnout na krk někomu velice vlivnému. A další průser je, pokud jedním z těch vlivných, zainteresovaných je váš šéf. To se pak rovná rychle rozlučce s prací.

To, že hlavní hrdinové knih/seriálů/filmů strkají nos, kam nemají, je stará známá věc. A obvykle na to dojedou. A ještě obvykleji se pak dostanou ještě k něčemu lepšímu/zvláštnějšímu/skandálnějšímu atd. Pokud se toho dožijí. Miriam Becksteinová patří k té přeživší polovině. Dostálo se jí ovšem dědictví, které pokud nebude dostatečně šikovná, nemusí přežít.

To, že má v občance krásně vyvedeno, že je Američanka, totiž nutně neznamená, že se v Americe narodila. Ono to vlastně ani nutně neznamená, že se narodila v našem světě. Ne, není mimozemšťanka. Jen světochodec. Člověk, který umí pomocí spirálovitého symbolu přecházet mezi světy. A k tomu ne jen tak obyčejný světochodec, ale velice vysoce postavený. Kterého se zbylí členové jeho rodiny snaží střídavě ovládnout, zabít či provdat. Ne nutně v tomhle pořadí. A do toho se nám zamotají další ztracení členové rodiny ze světa číslo, menší občanská válka, hrstka kokainu a spousta zbraní. Tomu teda říkám dárek k třicátým narozeninám…