Říjen 2007

Ou shit...

28. října 2007 v 15:28 | ver.i.nka |  Trashes
Oznamuji, že na dobu neurčitou pozastuvuji činnost tohoto blogu... Ne, že by mě to nebavilo, ale je tady pár komplikací. Jelikož já jsem osůbka hrozně šikovná, tak se mi povedlo můj notebook komplet slít colou, takže ten je teď na dovolené v Brně a bůhví, kdy se vrátí. já nemám udělanou zálohu, vtipné že... Jestli mi smažou harddisk, tak se jdu oběsit. Budu mít sice občas doma mamčin notebook, ale ne moc často. Navíc se mi blíží zkoušky z autoškoly a já bych se asi měla začit učit.. A psát seminárky ... Fuj ...
Ale slibuju, že až se mi můj miláček vrátí, tak na vás budou čekat nové povídky, konečně se snad donutím napsat recenze na Full metal Panic a Bronze. Navíc plánuju rubriku manga (zatím čistě yaoi, co dál uvidíme)... Takže pro tuto chvíli se loučím ...

Yami No Matsuei

20. října 2007 v 21:58 | ver.i.nka |  Yami no Matsuei
Yami No Matsuei neboli Descendants of Darkness... Pokud jste si mysleli, že náš svět je jediný, tak jste na velkém omylu ...
Pokud jste si mysleli, že existuje jediný náš svět, tak jste na velkém omylu. Kromě toho, po kterém my se každý procházíme existuje ještě jeden, pro nás živé neviditelný - tzv. Hádes neboli Podsvětí. Stejně jako v řecké mytologii, i zde je útočiště zemřelých. Jenomže, ne všichni mrtví si chtějí připustit, že už to opravdu mají za sebou. Tyto problémy musí samozřejmě někdo řešit a za úkol to má speciální ústav - JuOhCho. Je to v podstatě něco jako naše policie. Úlohu ,, policistů" tady hrají duše sebevrahů nebo lidé, kteří si chtějí ještě něco s někým vyřídit - nejlíp se svým vrahem. Říkat jim policisté by asi bylo krapet hloupé, mají tedy i své jméno - Shinigami, což by se dalo přeložit jako Andělé smrti. Mezi ně patří i Tsuzuki Asato. Chlapík věčně v dobré náladě, rozdávající úsměvy na všechny strany a hlavně hrozně, ale fakt hrozně nenažraný (nenasytný se tu opravdu nedá použít :D). Pořád by jen jedl :) A je mu úplně jedno co. Jenomže ono nikdy není nic, tak jednostranné, jak to vypadá... Jeho minulost je zahalena tajemstvím. Má velmi efektní způsob boje - jde o jistý druh kletbových útoků a navíc je chráněn dvanácti zvířecími bohy - takový fénix je moooc pěkný :) Jedním z pravidel Shinigami je, že vždy pracují ve dvojicích. Ale bohužel Tsuzuki má takovou schopnost všech parťáků se rychle zbavit. Holt s ním nikdo dlouho nevydrží. On dokáže být občas takový, trošku nesnesitelný ...
Je mu opět přidělen nový parťák - Hisoka Kurosakino. Vypadá jako takový mladý nevinný cukroušek (kde sem proboha přišla na tohle slovo ?!). Jenomže on je Hisoka spíše krajně nepříjemný, nesnášenlivý, věčně Tsuzukiho buzerující... Navíc má takovou zvláštní schopnost - když se ho nějaký jiný člověk dotkne, cítí jeho emoce a pokud jsou ty emoce hodně silné, tak je to pro něj dost nepříjemné. Hisoka se stal Shinigamim právě z toho druhého důvodů - chce najít svého vraha a pomstít se. Ani netuší, jak to bude snadné ...
Do pomyslného trouhleníku stačí dodat, už jen jednu osobu. A to doktora Murakiho. Vždy dokonale se sebeovládající, vždy dokonale chladný, vždy dokonale vypočítavý, vždy dokonale oblečen do bílé. Má taky velmi zvláštní oči - jedno jako by patřilo místo oku člověka nějaké šelmě... A samozřejmě je to hlavní parchant, který má na svědomí veškeré problémy, které pak Tsuzuki a Hisoka musí řešit. Není to, ale jen tak jednoduché, jak se zdá. Životy, nebo spíš smrti všech tří jsou dost propletené. Muraki byl ten, kdo zabil Hisoku, takže mladíčka vytáčí k nepříčenosti, že se mu zatím nedaří se mu pomstít a Tsuzukiho zase to, že mu tak ublížil. A vztah Tsuzukiho a Murakiho? Skoro, až do posledních dvou dílů není jasné, proč po něm doktor vlastně jde. To, vám prozrazovat nebudu, protože to jedna ze dvou věcí, které mě na tomto anime držely přišpendlenou, až do konce..
Tou druhou byl vztah našich dvou Shinigami... Zpočátku se nemůžou vystát, teda spíše Hisoka nemůže vystát Tsuzukiho. Ten se mu snaží vyjít na půl cesty a být s ním zadobře. Jenomže postupem času se jejich vztah mění... Až dojde k tomu, že se zamilují. Škoda jen, že není nic - ani kiss nic prostě. To bylo bohužel dáno tím, že se Yami No Matsuei vysílalo i v televizi. Ale přesto, kdo aspoň trochu dokáže číst mezi řádky, tak vidí tu lásku mezi nimi :) Chjoo, ale stejně tam mohla být nějaká akce...
Snad, už jen abych to celé nějak sesumírovala, protože o ději se zde příliš rozepisovat nedá. Každé dva až tři díly na sebe navazují. To většinou řeší Tsuzuki a Hisoka nějaký případ a v pozadí se odvíjí hlavní dějová linie, kdy se dovídáme střípky z minulosti hlavních hrdinů, které se nám nakonec složí do kompletního obrazu. Yami No Matsuei je určitě zajímavé. Dokáže udržet v napětí do poslední momentky. Námět je zvláštní a originální a tvůrcům se ho povedlo skvěle zpracovat. Grafika je taky moc pěkná :) I když se Yami No Matsuei řadí mezi shonen-ai žánr, vše je jen v náznacích. Opravdu jenom v lehounkých náznacích. O to víc, ale pak může pracovat fantazie ...

Ouchylačka...

18. října 2007 v 22:06 | ver.i.nka |  Trashes
Tak je to. Je to jasné... Je to zcela nevyvratitelné... Už to je asi bohužel i nezměnitelné...

Poslední sbohem...

15. října 2007 v 21:23 Fanfictions
Moje historicky první fan-fiction na Naruta LOL... Co všechno se mohlo Hakuovi honit hlavou na budoucím Narutově mostě ...

Trip to Prague Photogallery

13. října 2007 v 22:11 | ver.i.nka |  Pics ...
Není možná, přnáším vám fotečky z našeho výletu do matičky Prahy :)

Meine Liebe

12. října 2007 v 15:51 | ver.i.nka |  Meine Liebe
Filosofický výlet do začátku 20. století do fiktivního království Kuchen a Rozenstolz akademie s krycím názvem shonen-ai.
Vítejte na akademii Rozenstolz, na které se vzdělávají budoucí politici a bojovníci království. Děj se točí hlavně kolem elitní skupiny Strahl - to jsou ti nejlepší. Prvním šokem při koukání na tohle anime, byly jména - jsou totiž čistě německá, jedno jediné je japonské. Hlavními aktéry této show jsou: Orpherus Fürst von Marmelade nahe Gorz - přátelé ho oslovují pouze Orphe (díkybohu za to). Tento statný mladý muž pochází ze šlechtické rodiny a samotný Hitler by z něj měl radost - blonďaté vlasy, modré oči - Árijec k pohledání. Dal se by se brát i jako jakási hlavní postava. Děj se v podstatě točí hlavně kolem něj, jeho vzpomínek a na konci mi připravil jednu opravdu pernou chvilku (no dobře, zas tak perná nebyla, že to bude happy end bylo jasné:) Dalším pánem na holení budiž jeho nejlepší přítel Eduard Markgraf von Sekt nahe Braunschweig neboli Ed. Na první pohled je vidět, že u něj to s tím čistým původem nebude tak žhavé. Ale jeho otec jej nezapřel, tudíž se užívá všech šlechtických výsad. A je to bishík jak hrom *utírá sliny*. Navíc je to i má nejoblíbenější postava - vždy dokáže danou situaci tak nějak zlehčit. A má nejmíň psychologických keců…
Přímým protikladem Orpheho je Ludwig Herzog von Mohn nahe Liechtenstein aneb Lui. Extrémně chladný, odtažitý, nadřazený a někdy až nepříjemný krasavec. Ale i on, když jde o jeho přátele, nezaváhá a je schopen udělat téměř cokoliv. A mimochodem - ty vlasy, dlouhééé… Ehm, a jedna věc, co mě trochu zarazila - Lui je zasnouben se ženou, sice ne dlouho, ale je. Na to, že je to klasifikováno jako shonen-ai žánr… Po Luiho boku se většinou pohybuje Ishizuki Naoji (ano, ono jediné japonské jméno). Většinou vypadá jako by lítal někde v oblacích, ale to nic nemění na tom, že je velmi hrdý a rovněž velmi schopný. Posledním Strahl kandidátem je Camus Pfalzgraf von Silvaner Lüneburg, kterému všichni říkají Camu. Je to takový ten něžný element mezi ,,tvrdými" muži - je drobounký, vypadá jako holčička a často se tak i chová. Jeho nadání spočívá v porozumění květinám a také vycítí jakoukoli nekalou věc, která se má stát. To se projeví tak, že se mu udělá nevolno a občas omdlí (božatko).
A posledním koho zbývá představit je potulný spisovatel Isaac Cavendish. Vypadá jako obyčejný, ničím nezajímavý chlápek, ale tak nějak se připlete Strahlům do cesty a pomalu vychází najevo, že zas tak obyčejný nebude. Jenomže svou minulost si střeží stejně přísně jako počet plastických operací Madonny (má nějaké?).
Nevím, jestli má cenu zde nějak rozebírat děj. Snad jen ve zkratce… Orphe a jeho přátelé zjistí, že se někdo pokouší zabít krále Kuchenu a pokusit se o převzetí vlády v království. Jako správná budoucí elita národa se jim vše povede vyřešit ke spokojenosti všech.
Tohle anime je zvláštní (žádný jiný výraz mě nenapadá). Je dost vleklé, občas trochu nudné a velmi často zbytečně ukecané. Hrdinové mají totiž zajímavou zálibu všechno hrozně rozpitvávat a sáhodlouze řešit. Věřte mi, že po nějaké době zjistíte, že tupě zíráte na obrazovku a nějak nevíte, o co vlastně jde. Ale na druhou stranu má své kouzlo - kresba je opravdu nádherná, chlapci taky a některé momenty jsou kouzelné. Trochu mě šokla jedna věc, opening a ending je vyloženě popový, kdežto hudba ve zbytku seriálu se nese v duchu hudby klasické. Ta je mimochodem udělána výborně - dokáže skvěle podtrhnout danou situaci. A věc, která mě nakrkla nejvíc? Sakra, mělo to být shonen-ai !!! A buď jsem slepá, nebo já nevím, ale tam snad nebyl ani náznak. Kromě toho, že Ed občas chytne Orpheho za rameno a řeknu mu, že je tady vždy pro něj a opravdu sladce se u toho usmívá… I když, těžko říct, co se děje po noci na pokojích … Akademie plná mužů…
Abych to uzavřela - nevím jestli Meine Liebe zatracovat nebo chválit. Myslím si, že toto bude bavit málokoho, ale koho nakonec bude, tak si z toho odnese super zážitek. Jo a dokonce je druhá řada Meine Liebe Wieder :) Jestli ji někdo viděl, tak mi dejte echo - jestli má cenu na to vůbec koukat ...






Signatures by Amarante

8. října 2007 v 21:36 | ver.i.nka |  Pics ...
Hihi, tyhle nádherné, překrásné, úžasné, dokonalé (ehm, dobře, nechám superlativů) podpisy pro mně vytvořila Amarante. Tímto ji ještě jednou děkuji a vzdávám hold :)

Tetauer ... ?

8. října 2007 v 21:31 | ver.i.nka |  Citáty
Jako stádo ovcí jsme byli zavedeni na Slavínský hřbitov. To, že tam je pohřbeno spoustu slavných osobností asi tušíte :) Ale mě zaujal citát na jednom z hrobů... Kdo to byl nějaký Tetauer netuším (jsem holt kulturní barbar), ale jinak je to zajímavé ..
Smrti vždycky předchází život. Život, který znamená dílo a na díle záleží víc než na smrti...

Moc je specificky ...

6. října 2007 v 22:05 | ver.i.nka |  Fictions
Pokus o fejeton do jedné literární soutěže jménem Tygridiáda. Prý se na to při přijímačkách na výšku koukají dobře :) Jinak téma bylo - Moc je specificky lidská situace. Postihuje vládnoucí i ovládáné a oba nás ohrožuje na zdraví.